Trasa plavby

Loď Blue Thunder je neustále v pohybu. Domovský přistav má v Praze. Loď registrována pod Českou vlajkou může mít jediný domovsky přistav a to je Praha.

Přesto, že Blue Thunder pravděpodobně nikdy nebude moci Prahu navštívit, protože má ponor 2m a výšku stěžně 24m bude se toulat po světe a zde pak naleznete aktuální informace, kde se vlastně nachází.

Na jaře roku 2004 jsme vypluli z Holandského Numasdorpu, což je kousek pod Rotterdamem a pluli jsme do Belgického Oostende, dále pak do anglického Doveru a pokračovali jsme dál na západ podél jižní časti Anglie pres Portsmouth, Isle of Weigh az do Plymouthu. Odtud jsme se vydali na plavbu přes pověstný Biskajsky zaliv do Španělské La Corony.

Plavba byla mimořádně náročná, protivítr často i pres 40kn / cca 80Km/hod /, velké vlny proti přídi, přesto se nám podařilo ve dvou s roční dcerkou za čtyři a půl dne dorazit do La Coruny. Dále jsme pak pokračovali až na mys Finisterre a podél portugalského pobřeží přes Porto až do Lisabonu. Tam jsme opustili Evropu a po náročné dvoudenní plavbě jsme dorazili na Madeiru. Během této plavby nám v mimořádně silném větru praskl zadní lem hlavni plachty, který nám později na Madeire opravili. Dále jsme pokračovali na Kanárské ostrovy, Tenerife a Gran Canarii. Tam jsme dorazili koncem září. Měli jsme dostatek času připravit loď na zatím nejdelší plavbu,na závod pres Atlantik.

V polovině listopadu jsme stáli na startu známého závodu ARC Gran Canaria - Saint Lucia. Po 19 dnech jsme dopluli do cíle. Podařilo se nám zvítězit v naší třídě a zároveň jsme dopluli jako první v naší skupině jako první česká loď v historii. Plavba pres Atlantik byla díky pečlivé přípravě bez větších problémů. Samozřejmě, že při tak dlouhé plavbě Blue Thunder proplula řadou bouří, potýkala se s velkými vlnami daleko na Atlantiku, ale nebylo to nic co by nás překvapilo.

Koncem ledna 2005 jsme vypluli ze Saint Lucie na Martinique a dále na jih pres ostrovy Saint Vincent, Bequie, Union, Tobago Cais,Union, Carriacou, Tobago, Trinidat. Trinidatem jsme opustili bezpečnější vody " komerčního Karibiku a pluli jsme do Venezuelských vod přes ostrovy Los Testigos na Margaritu. Odtud potom dále do vnitrozemí přes Coche a Cubaqu do Golfo de Cariaco do osady Medregal.

Přes řadu opatření, které jsme proti pirátům učinili se nám nepodařilo se jim vyhnout a přišli jsme pouze o přívěsný člun s motorem a surfařské vybaveni. Diky solidárnosti ostatních jachtařů jsem měli k dispozici jiný člun a tak jsme se mohli dostat na břeh i na osadě Medregal. Odtud jsme pluli zpět na ostrov Margarita, kde jsme loď nechali koncem března 2005 v suchem doku.

Zpět jsem se vrátil v červnu 2005 na plavbu z Margarity na Los Roques a zpět , dofotit pár fotografií do knihy " Ve stínu plachet". Pak jsem se na loď vrátili již ve čtyřčlenném složeni i s čtyřměsíční Amelií koncem ledna 2006. Pluli jsme opět na Los Roques, kde jsem pirátům unikli o vlásek,dále pak na opuštěné ostrovy Islas de Aves, (Ptačí ostrovy) s obrovskými koloniemi kormoránů modrookých a kormoránů skalních a tzv. ABC ostrovy Aruba,Bonaire,Curacao.  Ráj potápěčú Bonaire, je klidný ostrov,kde je možné pozorovat stovky plameňákú .Plavbou za silného větru jsme se dostali na prúmyslové Curacao s obrovskou rafinerií na zpracování ropy v srdci ostrova a rodinnou koloniální palírnou slavného likéru curacao..Kotvení ve Spanish water je pohodové a jako zvlášť příjemnou shledáváme hospúdku Sarifundi,kde se v době „happy hours“ scházejí desítky jachtařú z celého světa.Plavba na Arubu se opět nesla ve znamení silného větru a velkých vln(zlomili jsme spinaker baum) a obtížný byl díky silnému větru tentokrát i kotvící manévr v marině hlavního města Oranjestad.Tento ostrov je plný luxusních hotelú a kasin a většina „skalních“ jachtařú se mu vyhne. ... Z Aruby jsme se vrátili zpět na Curacao a zanechali tam loď v marině,kde proběhla oprava teakové paluby.

Rok 2007

Člověk míní, vítr, děti a loď mění aneb plavba 2007 ( 1400Nm)

Blue Thunder s novou teakovou palubou vyplula koncem ledna 2007 z Curacaa zpět na Bonaire a odtud už nás čekala tvrdá 365Nm dlouhá plavba napříč karibským mořem do Dominikánské republiky.Protivítr a velké vlny nám zpúsobily nemalé technické problémy,zaviněné přetížením skladových prostor na přídi.Po 3,5 dnech plavby jsme opravdu rádi zakotvili jako jedinná loď u ostrúvku Saona,na jihovýchodní straně Dominikánské republiky. Od kapitána jsme měli slíbeny už jen klidné denní plavby podél pobřeží :-)

Dominikánská republika

Mapy a navigační guidy příliš nesedí,takže jednodenní plavby se nekonaly a kvúli bezpečnému kotvení jsme se přesunuli podél severního pobřeží do úžasné zátoky Samaná.
Úžasné proto,že se tu každoročně od ledna do dubna přicházejí třít a vyvádět mláďata stovky velryb.Příroda v téhle části ostrova připomíná džungli,vysoké kopce,banánovníky,kokosové palmy,kávovník..vodopády a minerální prameny,vysoká osídlenost ,samba a všudypřítomní gays,žádající "tips"za každou maličkost,kterou pro vás, byť i nevyžádaně udělají. Čtyřiadvaceti hodinovou plavbou na spinaker,jsme se přesunuli do zátoky a příjemné minimariny Luperon,kde většinou dlouhodobě kotví stovky jachet z celého světa. A pak už nás čekala naše vytoužená Kuba!

Kuba (Libre)

I přes náročné podmínky na moři se nám letos dařilo dělat velice dobrý prúměr 170Nm/den, takže přístavu Marina de Vita(300Nm) jsme dosáhli po 2,5 dnech plavby na zadobočák.
Po úmorném šestihodinovém celním odbavení,kdy nám velice podrobně ,včetně služebních psú probrali celou loď,lékařské prohlídce a veterinární inspekci,jsme konečně vstoupili na kubánskou púdu. Po této zkušenosti jsme raději loď zanechali zakotvenou v marině a dále cestovali autem. Celkem jsme nacestovali 2600Km! Kuba je země neuvěřitelných protikladú.Na jedné straně prázdninový ráj,exotika(Varadero) a blahobyt ,který se předvádí turistúm v obrovských hotelových komplexech,na straně druhé chudoba,strach,nádherná historická chátrající města(Trinidat,Santiago de Cuba,Havana),proslulé cuba libre,staré udržované americké bouráky z 50tých let,šmelina s doutníky,salsa,mojito,duch papá Hemingwaye v baru Floridíta-kolébce daiquiry a tvrdý komunismus uprostřed karibiku.Nejzajímavější ze všeho, bylo ovšem mluvit s lidmi. Kuba je díky všudypřítomným vojákúm a policistúm velice bezpečná,na silnici potkáte spíš koňský povoz než auto. Po stejně náročné výstupní prohlídce jsme v doprovodu vojenské lodi vypluli na rozbouřené moře do náší cílové Ameriky.

Florida

400Nm ,2 a púl dne opět proti vlnám a teď už i golfskému proudu(předpověď slibovala bočák) a my se ocitli v jiném světě. Na doporučení jsme nezamířili do přístavu v Miami,ale do 20Nm vzdáleného Fort Lauderdale,přezdívaného Benátky Ameriky. Fort Lauderdale je mekka amerického jachtingu,s perfektním zázemím hlavně pro luxusní motorové jachty.

Resumé

Po 3 letech v Karibiku cítíme, že Blue Thunder i my potřebujeme změnu. Větší zázemí pro servis a snadnější dostupnost lodi a méně adrenalinu a více pohodového kotvení pro naši rodinnou posádku :.Proto jsme se rozhodli přesunout loď na čas do Evropy(konkrétně Tolouse) a "přečkat" tam batolecí věk Amálky a Viktorky,které mají zatím pramálo pochopení pro plachtění,poznávání a zásady bezpečnosti na lodi . Už teď však kapitán spřádá plány na expedici do vod jižního Atlantiku k mysu Horn a na Antarktidu.

©2011 - 2017 Blue Thunder