Severní pobřeží jižní Ameriky z paluby plachetnice

Když jsme loni z jara vypluli na cestu kolem světa z Holandské vesničky Numasdorp neuměl jsem si vůbec představit jaké to bude spatřit poprvé břehy jižní Ameriky. Po té co jsme úspěšně přepluli Atlantik jako účastník známého závodu ARC a podařilo se nám jako prvním čechům v historii tohoto závodu zvítězit, pluli jsme ostrůvky karibiku stále na jih až na ostrovy Trinidat a Tobago. Ostrov Trinidat již na dohled sousedí s hrozivě vyhlížejícími břehy Venezuely.

Byly jsme poučeni, že plut podél Venezuely je velmi nebezpečné. Hrozí zde přepadení piráty. Doporučuje se plut dál od břehu a raději v noci bez pozičních světel, aby si vás piráti případně spletli s rybářskými loděmi, které plují v noci často neosvětlené nebo jen s jedním bílým světlem. Piráti používají silné čluny, jsou vybaveni střelnými zbraněmi a živí se pašováním drog,případně rabují plachetnice, které plují podél severního pobřeží Jižní Ameriky. Pokud dodržíte určitá pravidla, jste schopni snížit pravděpodobnost kontaktu s piráty na minimum.

Plachetnice se buď domluví a plují ve skupině nebo jako my vyplouvají na noc za horšího počasí a plují dále od břehu. Rozhodně se nedoporučuje zakotvit někde u pobřeží, ale plout asi den a půl na ostrovy Los Testigos, které patří Venezuele. Tam jsme také poprvé vstoupili na půdu jižní Ameriky. Mělké břehy těchto nádherných ostrovů nám nedovolili připlout až k břehu a tak jsme nechali naši plachetnici zakotvenou asi dvě stě metrů od pobřeží. Když jsem doplaval na břeh a navštívil jedinou hospůdku na ostrově první co mne hned upoutalo byly čelisti od žraloka, které ležely na každém stole. Ochotná paní mne vysvětlila, že se to tady žraloky jen hemží a že po západu bych určitě neměl na loď takhle plavat. V hospůdce nabízí rybu a pivo za cenu asi 50,-Kč. Z toho pivo tvoří asi 3,-Kč. S vědomím, že na loď musím plavat jsem si dal jen jedno a vydal se poměrně svižným tempem zpět. Na ostrovech žije asi stovka obyvatel a živí se převážně rybolovem. Byl jsem také svědkem lovu leguánů. Leguány chytají na vlasec do předem nachystaných ok. Asi není čemu se divit, že mají takové složení jídelníčku. Do nejbližšího obchodu to mají 100 km po vodě. Ostrovy Los Testigos jsou poměrně divoké, není zde letiště takže nepotkáte jiné turisty než jachtaře, kteří rádi využívají příjemné zastávky na těchto ostrovech při plavbě podél severního pobřeží jižní Ameriky směrem na západ do Panamy a dál do vod Pacifiku. My jsme pluli dál na ostrov Margarita. Tento ostrov je výkladní skříní Venezulely. Jezdí sem movitější venezuelané a turisté z celého světa. Na Margaritě naleznete nádherné písečné pláže. Margerita je také cílem surfařů, kteří jezdí na známou pláž El Yague. Ostrov je přizpůsoben turistům a není problém zde získat ubytování v hotelu, půjčit si auto nebo navštívit restauraci. Nejčastější jídla s který se setkáte je kuře nebo ryba. My jsme pluli dále na jih do zálivu Golfo de Cariaco na pobřeží Venezuely. Zde je opět doporučeno plout ve dne a do tmi zakotvit na konci zálivu, který je dlouhý asi 50km. Na konci je osada s malým kotvištěm, a restaurací, kterou vede francouz. Plavba zálivem je nádherná. Záliv je obklopen suchými červenými skalami. Musím konstatovat, že zatím nejlepší jídlo, které jsme v jižní Americe jedli bylo právě v osadě Medregal na konci zálivu Golfo de Cariaco paradoxně ve francouzské restauraci. Ani vnitrozemí, ani Caracas nám nenabídl tak lahodnou kuchyni jako právě milý francouz. Asi také proto zde některé plachetnice kotví několik měsíců a nechce se jim plout dál.

Fotografie z Golfo de Cariaco a z celého našeho putování naleznete na podzim v mé fotografické knize " Ve stínu plachet ", která vyjde koncem letošního roku. Výtěžek z této knihy věnuji dětem z dětských domovů na cesty k moři. Podrobné informace naleznete na www.plavbaprodeti.cz.

Kapitán Marek Polan

©2011 - 2017 Blue Thunder