Jak přežít aneb záchranné systémy

Dnes bych se chtěl věnovat tomu, co má za určitých okolností sloužit k zajištění pomoci posádce lodi v nestandardních situacích.

Na záchranné systémy lodi se můžeme dívat ze dvou pohledů. Jedním je splnění předpisů pro plavbu danou oblastí a tím druhým je skutečná praktická nutnost těchto systému k zajištění bezpečnosti posádky. Z praktické zkušenosti mohu říct, že to, co na lodi skutečně máte a v jakém stavu, Vám zkontroluje jednou za pár let inspektor, který Vám prodlouží "technickou".Účastníte li se závodů ,tak projdete velmi podrobnou kontrolou závodní komise a pak snad v oblastech jako je miss Horn, jsou kontroly místních úřadů také velmi důsledné. Jinak je vše na Vás.

Pojďme se nejdřív věnovat komunikačním systémům.

Loď by měla být vybavena VHF vysílačkou , což je jeden z prvních možných komunikačních systémů, který využijete na moři ke komunikaci s ostatními plavidly. Nové vysílačky už mívají funkci jednoho tlačítka, které spustí nouzové volání s udáním pozice, které se neustále opakuje a vy se v takové vážné situaci můžete věnovat důležitějším věcem než je obsluha VHF. Něco podobného zajišťuje i bóje EPIRB, pouze s tím rozdílem , že opracuje na frekvenci 406 MHz. Tato bóje po spuštění aktivuje vysílání nouzového volání o pomoc, kde je udána pozice a identifikace lodi. Každá EPIRB bóje je registrována ke konkrétní lodi.

Mezi další rádiové systémy můžeme zařadit i letecký záchranný systém Breitling emergency na frekvenci 121,5 MHz. Tento systém má výhodu, že je součástí náramkových hodinek a v případě situace muž přes palubu jej můžete mít vždy u sebe. Všechny tyto systému předpokládají určitý dosah okolních plavidel, případně letadel. Budete li uprostřed atlantského oceánu daleko od ostatních lodí a mimo trasy leteckých linek, záchranné systému budou sice vysílat, ale nikdo je neuslyší. Řada lodí také proto ráda využívá účasti nebo připojení se ke konvoji translatlantického závodu, pro překonání plavby mezi kontinenty, aby měly v případě problémů pomoc v dosahu. U transatlantického závodu ARC, který se pluje každý rok z Kanárských ostrovů do Karibiku na St. Luciu se účastní pravidelně kolem 200 lodí.V průměru dvě posádky ročně ,bvolají o pomoc a díky tomu, že lodě jsou od sebe vzdáleny většinou ne dál než 200 Nm je pomoc do cca 24 hod dosažitelná. Dobrým pomocníkem pro zajištění komunikace a řešení záchranné akc,e je také satelitní telefon. Jednak se s ním dovoláte na moři bez problému všude a potom operátor je schopen určit přesnou polohu Vašeho volání. Přeženu-li to, ztratíte -li uprostřed oceánu GPS, zavoláte ze satelitního telefonu operátorovi a on Vám řekne kde jste. Jedním s posledních komunikačních systémů jak o sobě dát vědět jsou rakety. Čas od času je nutné koupit rakety nové, protože jejich trvanlivost stejné jako u hasících přístrojů je omezena.

Mezi důležité vybavení lodi, která může významně pomoct při krizové situaci je kvalitní a výkonná bilge pumpa. Mimo to, je nutné mít minimálně jednu manuální. V případě , že máte ambice účastnit se závodů potřebujete dvě. Záchranné vesty jsou na každé lodi samozřejmostí, ale je důležité mít je na přístupném a rychle dostupném místě.

Jednou z důležitých věcí, které je nutné mít s sebou ,je záchranný ostrůvek. Měl by být pro takový počet osob, pro který je Vaše loď homologovaná. Každý rok by měl mít inspekci. Není od věci zúčastnit se osobně inspekce ostrůvku, která se skládá z jeho vystřelení a prohlídnout si co Vás čeká : . Je nutné mít ostrůvek přidělaný na palubě nebo relingu, tak, aby bylo možné ho bez časových a technických prodlev uvolnit a lano, které aktivuje nafouknutí ostrůvku mít dobře přivázané k lodi. V případě potřeby pak ostrůvek pouze odříznete z popruhů a odhodíte.

Nejčastější příčinou úmrtí jachtařů není situace, kdy se loď potopí jak nám nutí snad každý film, kde se vůbec nějaká jachta vyskytne, ale je to pád člověka přes palubu. Tuto situaci doporučuje většina instruktorů jachtingu si vyzkoušet. Zjistíte, že to není tak snadné a jednoduché, zejména za bouřlivého počasí, což rozhodně na poprvé nezkoušejte. Významným pomocníkem v případě muže přes palubu je funkce GPS, MOB / man over board/. Tato funkce Vám zajistí přesnou navigaci k místu , kde jste ji aktivovali. Zejména v noci je šance nalezení člena posádky na moři velmi malá a okamžitá aktivace MOB výrazně zvýší šance nalezení. V těchto situacích samozřejmě využijete i záchranného kruhu a tyče s bójí na jejímž vrcholu je reflexní páska. Ta Vám umožní právě za vyšších vln udržet polohu, kde se tonoucí vyskytuje. Vyhozený kruh už za druhou větší vlnou ztrácíte z dohledu. Velmi důležité je správné upevnění kruhu a bóje na lodi, aby bylo možné ji okamžité vyhodit. Většinou je to na lodích zašmodrchané tak,že je to nepoužitelné k okamžitému vyhození, což ztrácí smysl.

Stojí za to se také zamyslet nad tím, kde se plavíte a zda funguje v daných vodách nějaký záchranný systém, který Vám v případě potřeby poskytne pomoc. Jeden z nejlepších pobřežních záchranných systémů funguje v Anglii, kde jsme byli několikrát svědky záchranných akcí, za pomoci speciálních plavidel a vrtulníku. Dokonce se nám stalo při bouřlivé plavbě do Plymouthu za větru kolem 40kn se nám pověsil asi 100 m od stěžně vrtulník, na tabulce nám ukázal číslo kanálu pro komunikaci a dotazoval se kam plujeme, zda nemáme potíže a vizuálně kontroloval, že máme na sobě záchranné vesty.

Pohybujete -li se pak například ve vodách Venezuely můžete počítat s tím, že Vám někdo pomůže nebo místo toho také třeba okrade…

©2011 - 2017 Blue Thunder